Kontrola ručně vyráběných mýdel
Před tím, než začneš ručně vyráběné mýdlo používat nebo ho někomu daruješ, je nezbytné ověřit jeho bezpečnost. To znamená zjistit, jestli neobsahuje nezreagovaný hydroxid. Takové mýdlo by ti extrémně vysušilo nebo přímo poškodilo pokožku.
Někdy vidíš, že mýdlo není v pořádku pouhým okem už při krájení – zůstává shora měkké a mastné, vytéká z něj tekutina, obsahuje tvrdé bílé kuličky nebo shluky, při krájení se láme nebo drobí…možností je spousta. To pak hned víš, že máš co řešit. Někdy ale mýdlo vypadá úplně normálně, a přesto může být pro styk s kůží nebezpečné. Proto vždy před použitím poctivě otestuj každou várku mýdel.
Na začátku ještě připomenu, že mýdlo tvoří sodné (nebo draselné) soli mastných kyselin těch tuků, které jsme ke zmýdelnění vybrali. Povaha těchto solí je zásaditá. Proto je ze své podstaty zásadité i mýdlo. Jeho pH nemůže nikdy klesnout ke kyselým hodnotám. Přesná hodnota pH nás při testování mýdla ale až tak moc nezajímá. Cílem je zjistit hlavně to, zda mýdlo nevykazuje známky volného hydroxidu – nemá pH až příliš vysoké.
Jak můžeš doma zjistit, že je mýdlo bezpečné?
Pro domácí testování se používají hlavně dvě metody – měření pomocí pH papírků a testování 1% roztokem fenolftaleinu. Obě můžeš použít buď hned při krájení mýdla, nebo kdykoliv během zrání. V každém případě se ale mýdla vždy testují na čerstvém řezu. Pokud si tedy necháš testování na později, budeš muset z jednoho mýdla odkrojit aspoň slabý plátek, aby se dalo otestovat spolehlivě.
Měření pH pomocí indikátorových papírků
Optimální pH správně vyrobeného mýdla naměřené papírkem se podle literatury i mydlářských zkušeností pohybuje mezi 8-10. Potřebuješ tedy papírky schopné udat rozsah hodnot nejlépe 0-12.
Dřív se často doporučovalo čekat s používáním mýdla, dokud jeho pH neklesne na hodnotu 7. Dneska už ale víme, že to je nemožné. Hodnota pH 7 je považovaná za neutrální hodnotu. Doma vyrobené mýdlo se tak nízko zkrátka dostat nedokáže, aniž by se nerozpadlo. Přesto se můžeš v obchodě běžně setkat s produkty, u kterých výrobce garantuje neutrální nebo dokonce ještě nižší pH – typicky pH 5,5. V tom případě se ale nejedná o mýdlo v pravém slova smyslu, ale o tzv. syndet – čistící prostředek založený na jiných tenzidech, než jsou alkalické soli mastných kyselin, které tvoří mýdlo.
Použití pH papírků je jednoduché. Papírky namočíš do destilované vody a přiložíš na čerstvý suchý řez mýdla. Podle návodu na obalu odečteš výsledek.
Papírky se na mýdlo přikládají tak, aby zkontrolovaly celou plochu mýdla (viz fotka dole). Pokud je papírek celý zelený, mýdlo je bezpečné k použití. Pokud však papírek zmodrá, pH se pohybuje nad 10 a mýdlo obsahuje přebytečný hydroxid. V případě, že se jeden papírek zbarví různobarevně nebo různé papírky nemají stejnou barvu (tzn. některý je zelený a některý modrý), obsahuje mýdlo nerovnoměrně rozložený hydroxid a je třeba zjistit, co se stalo. Mýdlo opět není bezpečné k použití.
Pozor. Negelované mýdlo bude prvních 14 dnů vždy vykazovat známky nebezpečí. Jeho pH má tedy smysl měřit nejdříve po 2-3 týdnech. Stejně tak se nebezpečně vybarvuje i sodný prach.
Měření pH pomocí papírků je pouze orientační, papírek není schopen udat úplně přesnou hodnotu. Ta nás ale ani tak moc nezajímá, sledujeme spíš, zda mýdlo nevykazuje vysokou alkalitu – tzn. jestli je papírek zelený a zabarvený všude stejně.
A ještě doporučení na závěr. Přestože mýdlo vykazuje použitelné pH hned při krájení, dopřej mu i tak dostatek času na vysychání a stabilizaci tzv. mýdlové krystalické mřížky – nechej ho pár týdnů v klidu zrát. Rozdíl pocítíš na vlastní kůži. Mýdlo bude pevnější, odolnější, bude líp pěnit a taky bude mnohem šetrnější k pokožce. Osobně mám nejradši mýdla aspoň půl roku stará – zkus to vydržet, opravdu se to vyplatí.
Výroba mýdel vyžaduje opravdu zručnost a tak pokud chcete osvědčený produkt, který je bezpečný podívejte se na tuto nabídku.
Přeji hodně namydlených kilometrů a voňavé a jemné ruce při tom.